Během posledního červencového dne se rozhodne, zda se Čína stane první zemí, která hostila jak letní, tak zimní Olympijské hry. Z celého srdce doufám, že se tak nestane a to z několika různých důvodů. V úplně první řade by se sportovní událost, která symbolizuje setkání k férové hře, neměla konat v zemi, která dlouhodobě porušuje lidská práva.
Kromě okupace Tibetu Čína utlačuje řadu dalších národnostních, náboženských a sociálních skupin. Mezi nimi je ujgurské obyvatelstvo, muslimové, praktikovatelé falun gongu, tělesně postižení, mongolové v oblasti Inner a tak dále. Obecně pak neexistuje nic jako svoboda projevu. Tyto represe jsou nutné pro udržení sociální stability, s čímž vedle mnoha dalších souhlasí také nás prezident. Čínské obyvatelstvo, které bylo během kulturní revoluce, zbaveno své kultury také jistě není zcela spokojeno s životními podmínkami. Aby byli schopni uživit své rodiny, často se nechávají najímat společnostmi, které je hromadně odvážejí do továren, kde pracují osmnáct hodin denně a za rodinami se vracejí pouze několikrát v průběhu celého roku.
Umístění zimních Olympijských her do Pekingu nedává smysl také ze zcela praktických důvodů, v této oblasti není žádný sníh. Toto by mělo být vyřešeno vypuštěním přehrady Jen-čou nacházející se několik desítek kilometrů od Pekingu. Kromě toho, že je to obecně nehorázná blbost, na přehradě je také závislá existence tisíců rybářů. Představitele komunistické vlády lid pochopitelně nezajímá, touží především ukázat světu svou velikost. Čína již nyní čelí problémům velkým problémům s nedostatkem vody. Ty jsou také jedním z důvodů, proč je pro tak důležité udržet si území Tibetu. O to je rozhodnutí přeměnit přehradu na umělý sníh absurdnější.
Peking je podle všeho favoritem Mezinárodního olympijského výboru, především po tom, co ze soutěže odstoupilo Oslo. To je velice těžké pochopit. Stejně tak jako nedávné Hry v ruské Soči, během kterých Rusko vesele okupovalo Ukrajinu. Letní Olympijské hry v Pekingu v roce 2008 provázelo mnoho kontroverzí. Zahraniční novináři byli vystaveni částečné cenzuře, někteří čínští sportovci ještě nedosáhli věku stanoveného pro účast a jakékoliv pokusy o protest byly již tradičně násilně potlačeny. Způsob, jakým Čína k Olympijským hrám přistupuje je arogantní a bezohledný, čímž také uráží jejich ideu a poslání. Svět musí přestat být slepý k takovémuto jednání.